SuperHrdinové

To ne.. přeteče to a pak to bude ještě rychlejší... (začnu do toho plivat DD)

(nasadím brejle) hele! Už to vidím taky DD

"Aha, Daisuke, mám lepší nápad!"

Vycházím na úpatí sopky a spouštím do kráteru silný liják s nadějí, že se mi to podaří trochu zmírnit.

"Daisuke" (zastavím...) Ty.. Predátore.. máš velkou sílu? Nemáme dost času na to aby jsme udělali přesný kámen a ucpaly s ním sopku. =)

ja se mrknu a vidim horici sopku (mam lepsi zrak nez vi)

"Tak, jsme tady. Daisaké... jmenuješ se tak, žejo... zastav. "

pak se podivam na moji tazku s pomerancama a vidim omacku a spomenu si na domaci recept s pomerancama ktery je tak lehky ze se da udelat i v leze

(o 1 min pozdeji) mam hotovej svuj pomerancovi lektvar a s chuti vypiju a regeneruji se mi vsechny rany a pro jistotu tech lekvarku udelam vic

"Tak jdeme nebo co? Za chvíli bude pozdě!"
A pomáhám Predátora zvednout.
"Hele, Daisaké... řikám to správně, žejo... za jak dlouho tam dojdeš?"

Aha, pozdě.

(natáhnu se s vámi na Nový Zéland..) rychle.. musíme to nějak zastavit.. (ošetřím Predátorovi ruku) Mám kurz první pomoci..

ja cely od krve na zemi lezim a v duchu si nadavam