Dračí doupě

Fire:

Je tam nějaký muž v černém hábitu a vystrašeně křičí:
"Utíkejte! Napadli nás orkové! Všechno to tu vypálí!"
A pak už jen vidíš, jak utíká mezí hořícími domy a ork mu zasekává do zad sekyru.

Já:

Bouchnou silou na svou dřevěnou postel a dojdu ke dveřím, otevřu.

Fire:

Chvíli ležíš a po 10 minutách někdo zaklepe na dveře.

Já:

Sbalím si všechny potřebné věci, co by se mi mohli šiknout, uniformu si oblíknu a své civilní oblečení poskládám a také sbalím. Nějakou chvíli se pokusím odpočinout, moc jsem totiž nespal.

HRA č. 1 začíná!

Fire:

Takže.
Příběh začíná v tvém domě hodinu před tím, než máš jít na loď.
Vesnice je malá, je tam jen tvůj dům, dům starého mlynáře, hospoda, 3 další obytné domy, pošta a kostel.

Co uděláš?

Jméno: Fire (Zapisuje se "Fir36e"

Rasa: Člověk

Povolání: Překupník, ochránce

Je to sice mimo, ale napíšu něco o sobě.. aby to nebylo takový vadný

Je mi asi 21 let, nevím jestli přesně, mám mnohem důležitější věci na práci, než takový hovadiny. Narodil jsem se v jedný malý vesničce, táta byl obchodník a ze mně chtěl toho obchodníka udělat taky. Já jsem sice odporoval, ale marně. Máma mi umřela, ani si jí nepomatuju, zemřela chvíli po mém narození, no a celou odpovědnost za mě nese táta. Když jsem se teda začal věnovat obchodování; vůbec mě to nebavilo, a stejně jsem byl jeden z nejlepších.), jednoho dne jsem se vrátil domů a táta už nebyl mezi živými. Byl pověšenej uprostřed místnosti. A na stole ležel naškrábanej dopis, proč se objesil. Vlastně poté jsem se dal do armády, sloužil jsem pilně 3 roky. A jednou k mně domů přišel nějaký uniformovaný muž, a nabídl mi práci "ochránce jedné obchodní lodi", proč bych to nevzal? Peníze za to byly, takže vše ok.

Počkat, takže nehraješ?
A jak "hrajte beze mě"?
Vždyť jsi zatim jedinej!

Přidejte se ještě někdo, prosíím! =)

Tak já za 5 minut jdu..

No nic hrajte pak beze mně jdu čus.