Jednoho hezkého slunečního dne, když ptáci začali zpívat a cvrčci cvrlikat, probíhal přes vesnici, jménem "Lazůrkov" chlapec, měl na sobě otrhané tepláky, které se spíše jevili jako tří-čtvrťáky na kalhotech měl přicvaknuté kšandy které měl jen tak jakkoli přehozené přes ramena, a poté na sobě měl tyrkysovou košili s tmavě modrými knoflíky, 2 zcela chyběli a zůstala po nich jen nášivka. Chlapec běžel hrdě, a oddaně.. dobíhal do školy, kde už dávno zvonilo na začáteční hodinu Literatury, byla to chudá škola, a učil v ní farář.. ono to vlastně celé byl kostel, kostel do kterého normálně přicházeli lidi na nedělní mši. Vesnice byla chudá, a porot nemohla postavit zvláště kostel a školu. Chlapec se jmenoval David, bylo mi přibližně asi 8 let. A když doběhl do školy, dostal rákoskou přes obě ruce, učitel mu vyhuboval, aby se to již vícekrát nestalo. S ubrečenýma očima si sedl do lavice, seděl na kreji a vedle něj jeho nejlepší kamarád, jmenoval se Martin. Martin byl starší, a cyhtřejší.. ikdyž byl větší zlobidlo a třeštidlo, než David. Když skončila 1. hodina, farář neotálel, a pokračoval další hodinou. David nedával pozor a povídal si s Martinem, že někam půjdou, ale nestačili si to doříct, protože je farář okřikl, a vyhnal ven. Jejich rodiny byli zahandbeny, lidé se s nimi nechtěli stýkat, a z daleka se jim vyhýbali. David byl naštvaný, a zároveň smutný.. kvůli té celé věci, se pohádal s Martinem, a ještě ke všemu se začali mlátit deskami, Martin Davida silně udeřil pěstí do oka. David na něj chvíli neviděl, a pak bitva pokračovala.. až se nakonec oba dva vrátili domů. Davida stále bolelo oko, a proto se šel ochladit k řece, když se podíval do lehce pohybujícího se proudu, skoro vyjekl hrůzou, pod okem měl obrovitánský monokl, a na tváři šílenou modřinu. * To mě doma moc nepochválí *, řekl si plačtivě, a popotáhl nudli. Dal se do obrovského breku, utekl z vesnice, a běžel, a běžel.. co mu nohy stačili, nechtěl, aby se kvůli němu rodian dělala starosti, a proto vyryl na desky: "Utekl jsem hodně daleko doufám že vám nebudu překášet." Bylo tam hodně pravopisných chyb, proč taky ne, když tak silně zanedbával školu.. No, a dál jsem to zatím nevymyslel. |
Vojife: Haha.. ..proto se jí říkalo Bílá Karkulka s červenými kroužky, modrými tečkami a velmi světle fialovými pruhy... Z toho jsem úplně nemohl. |

Vojif- nasla som si to dnes v pc niekto mi to poslala uz davnejsie Chalan: Miláčik, musíme sa porozprávať. Baba: Mišo, čo tým myslíš? Chalan: Niečo sa stalo.. Baba: čo sa deje? Je to zlé? Chalan: Nechcem ti ublížiť, miláčik. Baba: *Dúfam že sa so mnou nerozvedie, milujem ho tak moc.* Chalan: Miláčik, si tam? Baba: Áno som tu, čo je také dôležité? Chalan: Neviem, či by som to mal povedať... Baba: Už si s tým začal tak mi to prosím povedz. Chalan: Odchádzam... Baba: Miláčik, o čom to hovoríš? Nechcem, aby si ma opustil, milujem ťa. Chalan: Nemyslím tak, myslím že odchádzam ďaleko preč... Baba: Prečo? Celá tvoja rodina žije tu. Chalan: Otec ma posiela do zahraničnej školy veľmi ďaleko. Baba: Tomu nemôžem uveriť. Otec zdvihol druhý telefón a prerušil rozhovor s výkrikom: ERIKA!! čo som ti povedal o rozprávaní s chalanmi cez telefón!! Zlož to! Chalan: Waw, tvoj otec znie naozaj šialene. Baba: Vieš aký je, ale nechcem aby si odišiel. Chalan: Neutečieš so mnou? Baba: Miláčik, vieš že by som išla, ale môj otec by zošalel! Chalan: *Smutný* To je ok, rozumiem... myslím... Baba: *Myslím, že nemôžem uveriť čo sa deje* Chalan: Musím ti dnes večer niečo dať, pretože ráno odchádzam letom 1-80, takže ťa potrebujem vidieť teraz. Baba: Dobre, uvidíme sa v parku. Chalan: Tak za 20 minút. Stretli sa v parku, objali a on jej dal list. Chalan: Tu máš, to je pre teba, musím ísť. Baba: *Slzy, plač* Chalan: Miláčik, neplač, vieš že ťa ľúbim, ale musím už ísť. Baba: Dobre (Odchádza pre?) Odišli domov, Erika číta list, ktorý jej dal. Je tam: Erika, už vieš že odchádzam. Vedel som že bude lepšie keď napíšem ako veľa pre mňa znamenáš. .Pravda je že som ťa nenávidel a nikdy som ťa tak moc nemiloval. Si moja suka a na to nikdy nezabudni! Nikdy som sa o teba nestaral. A nikdy som sa s tebou nechcel rozprávať alebo byť pri tebe. Naozaj nemáš tušenie ako veľmi ťa nenávidím! Nikdy si nespravila to správne a nikdy si nebola tam kde si mala. Nemyslel som si že môžem niekoho nenávidieť tak ako nenávidím teba! A nikdy ťa už nechcem vidieť! Do konca života! Nikdy mi nebude chýbať bozkávanie s tebou, nikdy už nechcem byť rozmaznávaný! Nebudeš mi chýbať a to je sľub. Nikdy si nemala moju lásku a chcem aby si si to zapamätala. Suka! Mala by si si odložiť túto správu, lebo to bude asi to posledné čo odomňa máš. Kurva! Tak strašne ťa nenávidim! ?skoro sa s tebou už nebudem rozprávať. *Erika začala plakať, odhodila list do koša a plakala hodiny. ...Deň prešiel, je smutná, deprimovaná a cíti sa veľmi osamelá. Potom jej niekto zavolal...* Priateľ: Ako sa cítiš? Baba: Nemôžem uveriť tomu čo sa stalo! Myslela som že ma ľúbil! Priateľ: Ow, čo sa toho týka.. Mišo mi zanechal odkaz. Pred pár dňami. Mám ti povedať že sa máš pozrieť do vrecka v bunde. Baba: Hmm, dobre.. (Našla kúsok papiera v bunde) Je tam: Miláčik, dúfam že toto nájdeš pred tým než prečítaš môj list. Vedel som, že tvoj otec to prečíta, tak som zamenil zopár slov... Nenávisť = Láska Nikdy = Vždy Suka = Miláčik Nebudem = Budem Dúfam že si to nebrala vážne pretože ťa ľúbim z hĺbky srdca a bolo to tak ťažké opustiť ťa. Baba: Oh bože! Mišo ma miloval! Musel mi to vložiť do vačku keď ma objal. Priateľ: Heh dobre ale musím ísť.. Zavolaj mi neskôr. Baba: *Šťastná* Dobre, budem čakať doma na moju lásku kým mi zavolá! (Erika zapla tv) [Nečakaná správa] Let 1-80, lietadlo havarovalo. Bolo na ceste do zahraničnej školy pre chalanov... (Vypla tv) O tri dni sa zabila pretože Mišo bol mŕtvy. Jej život už za nič nestál. Deň potom zazvonil telefón. Nikto nezdvíhal, bol to Mišo, zanechal odkaz: Tu je Mišo, myslím že niesi doma tak som zavolal aby si vedela že som nažive. Zmeškal som let, pretože som sa s tebou musel stretnúť, našťastie žijem. |
Mhaja (příběh) > Wow, to je pěkné! =) Mhaja (15) > To tak má být. O tom to je. |

Chlapec a dievča išli na motorke viac ako 120 km/h D: Spomaľ prosím, bojím sa... CH: Nie...je to zábava D: To teda nieje...prosím spomaľ... CH: Fajn...ak mi povieš že ma miluješ... D: Milujem ťa...spomaľ už... CH: Teraz ma objím...ako by to malo byť posledný krát.. Dievča ho objíme... CH: Môžeš mi dať helmu dole a nasadiť si ju??...Zavadzia mi... Na druhý deň v novinách: Motocykel narazil do budovy kvôli zlyhaniu bŕzd. Boli na ňom dvaja ľudia, ale iba jeden prežil. Pravdou je, že chlapec v polovici strmého kopca zistil, že mu vypovedali brzdy, ale nechcel aby to jeho priateľka vedela. Namiesto toho chcel, aby mu povedala, že ho naozaj miluje, posledný krát pocítiť jej objatie a potom jej dal svoju helmu napriek tomu, že to znamenalo jeho smrť, len kvôli tomu, aby ona mohla žiť. |

Vojife- ja som si to celé neprečítala lebo tam v každej skoro vete bolo písané Bílá Karkulka s červenými kroužky,modrými tečkami a velmi svetle fialovými pruhy.Mohol si to skrátiť .A ešte k tomu Lubošovi.Ja sa nechválim že mám profi mne je jedno či ho mám i tak už profi stratilo to čo v sebe malo.Ja ho môžem srať jak je celý magor. |
... "A proč jsi zelená?" "PROTOŽE JSEM BAGRRRRRR!!!!!!!!!!!!!!" A zajel Bílou Karkulku s červenými kroužky, modrými tečkami a velmi světle fialovými pruhy. Pak, když se Bílá Karkulka s červenými kroužky, modrými tečkami a velmi světle fialovými pruhy dostala z nemocnice, nějaký trapák si myslel, že má stále šaty od krve a napsal tu absolutně nepovedenou parodii- Červenou Karkulku. (To jsem napsal už docela dost dávno, jak to teď čtu, je to docela trapné...) Později dám nějaké další. |
Mhajo, tak nevím, kdo se vytahuje s Profi... Dobře, rozložím to (Dám to celé a co se nebude vejít dám do dalšího): O Bílé Karkulce s červenými kroužky, modrými tečkami a velmi světle fialovými pruhy Byla jednou jedna holčička a ta měla všechno oblečení bílé s červenými kroužky, modrými tečkami a velmi světle fialovými pruhy a proto se jí říkalo Bílá Karkulka s červenými kroužky, modrými tečkami a velmi světle fialovými pruhy. Jednou se Bílá Karkulka s červenými kroužky, modrými tečkami a velmi světle fialovými pruhy vydala na procházku. Maminka ale Bílé Karkulce s červenými kroužky, modrými tečkami a velmi světle fialovými pruhy radila: "Bílá Karkulko s červenými kroužky, modrými tečkami a velmi světle fialovými pruhy, nesmíš chodit přes les! Žije tam velký, žlutý a zlý bagr, který tě může převálcovat!" Ale Bílá Karkulka s červenými kroužky, modrými tečkami a velmi světle fialovými pruhy ji neposlouchala a šla lesem. Jak mamča Bílé Karkulce s červenými kroužky, modrými tečkami a velmi světle fialovými pruhy vykládala, velký, žlutý a zlý bagr tam opravdu číhal. Bílá Karkulka s červenými kroužky, modrými tečkami a velmi světle fialovými pruhy se lekla a velký, žlutý a zlý bagr se Bílé Karkulky s červenými kroužky, modrými tečkami a velmi světle fialovými pruhy ptal: "Hej! Bílá Karkulko s červenými kroužky, modrými tečkami a velmi světle fialovými pruhy! Kam jdeš?" a Bílá Karkulka s červenými kroužky, modrými tečkami a velmi světle fialovými pruhy odpověděla: "Víš, velký, žlutý a zlý bagře, já jdu k babičce, která má ráda, když se tam já- Bílá Karkulka s červenými kroužky, modrými tečkami a velmi světle fialovými pruhy - občas zastavím." A tak velký, žlutý a zlý bagr nelenil, jel za babičkou a zelenilo se mu, protože nevěděl kudy se tam dostane a spadl do příkopu s trávou. Bílá Karkulka s červenými kroužky, modrými tečkami a velmi světle fialovými pruhy zatím došla k babičce a zaťukala: " Tady jsem já, Bílá Karkulka s červenými kroužky, modrými tečkami a velmi světle fialovými pruhy! Otevři!" Bílá Karkulka s červenými kroužky, modrými tečkami a velmi světle fialovými pruhy slyšela babičku jak se šourá ke dveřím a bere za kliku. "Á! Pojď dál Bílá Karkulko s červenými kroužky, modrými tečkami a velmi světle fialovými pruhy! Chovej se tu jako doma." A protože Bílá Karkulka s červenými kroužky, modrými tečkami a velmi světle fialovými pruhy nechtěla babičce odporovat, začala tam rozbíjet všechen nábytek, nádobí a na babičku začala řvát. Velký, teď už zelený a zlý bagr to slyšel a podle toho věděl, kudy má jet. Pak zaklepal svým drapákem. "To jsem já, Bílá Karkulka s červenými kroužky, modrými tečkami a velmi světle fialovými pruhy!" řekl velký, oranžový a zlý bagr velmi tenkým hlasem, protože si myslel, že tam Bílá Karkulka s červenými kroužky, modrými tečkami a velmi světle fialovými pruhy ještě není, a že si babička jen cvičí kung-fu. Babička ztuhla a řekla: "Čože? Oňi šou dfě Bíjé Kajkujky s čejveňými kjoužky, modjými teštami a velmi švětje fiajovými pruhy?" a řekla to tak, protože jí zrovna vypadl zub. Velký, zelený a zlý bagr tam vlítnul a přejel babičku. Bílá Karkulka s červenými kroužky, modrými tečkami a velmi světle fialovými pruhy si ničeho nevšimla, protože velký, zelený a zlý bagr se převlékl zrovna v tu chvíli, kdy si Bílá Karkulka s červenými kroužky, modrými tečkami a velmi světle fialovými pruhy zrovna kousala nehty. Pak se Bílá Karkulka s červenými kroužky, modrými tečkami a velmi světle fialovými pruhy zeptala: "Babičko, proč nemáš žádné oči, ale sklo?" "Abych nemohla vidět jak si moje vnučka, Bílá Karkulka s červenými kroužky, modrými tečkami a velmi světle fialovými pruhy, kouše nehty!" "A proč nemáš žádné uši?" "Abych neslyšela tvoje blbý votázky!!" "A proč máš drapák místo pusy?" "Protože jsem trapák..." "A proč js |

OMG ja len upozornujem na chyby! Lubos ja ti nemám čo závidieť! SOm tu dlhšie ako ty a mám profi dlhšie ako ty!Tak sa neozívaj! |
| • Hry zdarma pro váš web | • Reklamní bannery | • Nápověda | • Sitemap | • Plné hry ke stažení zdarma |
| • Reklama | • Kontakt | • RSS | • Hry pro dívky | |
| • Erotické hry | ||||
| • Online hry | ||||
| • Hosting SWF her |
| Copyright © 2006 - 2026 SuperGames.cz - online flash hry a HTML5 hry zdarma a superhry | Vygenerováno za 0.3706 sekund |