Vymyslené príbehy.

No, tak já se do toho taky asi pustím Akorát, řekněte mi návrh o čme by to mělo být? (téma)

Muj vymyslenej Pribeh : ja sem sel spat presne vdety kdy mi maminka nakázala. Šel sem do skoly a počuvaj učitelov. Pak sem si udelal úkoly a snažil se nehrať PC dopozeral som Vecernicek a sel sem hajat


Kto rikal ze nemusi byt take to ako napsal

Byl úplně normální den. Robert Hlušina, obyvatel domu v Praze Uhříněvsi se vrace domů, když před sebou uviděl zakrvácenou ruku. Robert se zděsil a rozhlížel se odkud se vzala. Že by spadla z nebe? Nevěděl. Znachuceně do ní kopnul, prohlédl se, jestli na sobě nemá krev a šel domů, celou dobu myslel na to, kde se vzala ta ruka. Pak se podíval na Novinky.cz, ale ty žádnou vraždu ani úmrtí nehlásily. Alespoň ne v Uhříněvsi. Celou noc mu to vrtalo hlavou a nemohl usnout. Nakonec se mu to ale kolem 2 ráno povedlo.
Ráno se oblékl a chystal se jít do práce. Vzal si aktovku a... A ta mu vypadla z ruky zděšením. U zdi jeho pokoje ležela krvavá ruka. Zdálo se, že to je ta samá ruka, alespoň byla uříznutá stejným způsobem. Robert v záchvatu paniky vzal ruku přes kapesník a vyhodil ji z okna. Už se odhodlal a rozhodl se, že dneska do práce nepůjde. Radši bude hlídat dům. Tak, asi po dvou hodinách, ucítil dotyk na zádech. Byla to znova ta krvavá ruka! Zebral jí, dupal na ní a nakonec jí hodil do kouta a rozplakal se strachem. V pláči usnul a probudilo ho až jasné ranní sluneční svělo. Svítilo přes okno jeho balkónu. Najedno ale do okna narazila krvavá ruka. Robert už vážně začal myslet na sebevraždu a vzal tu ruku, roztočil svou paží a vyhodil jí co nejvýš do vzduchu. Pak zamkl celý dům a šel do kuchyně.
Další den ho našli oběšeného, bez ruky and stolem.
Jak to pak bylo? - Ruka, kterou si pravděpodobně před oběšením uřízl byla odvezena na policejní testy. Když z ní nic nezjistili, odvezli jí na skládku. Alespoň chtěli, ale ruka z auta vypadla na ulici. Pak Robert šel kolema kopnul do ní. ta odlétla a praštila do okna balkonu jeho domu. Tam ji Robert vzal a vyhodil do vzduchu. Skutálela se po střeše a střešním okénkem mu spadla na záda. On jí sebral,začal na ní dupat a hodil jí do kouta. Tam jí potom našel a vyhodil z okna. Dopadla před Roberta, který do ní znechuceně kopnul a ruka odlétla na okno jeho balkónu... Ale jak to, že se čas takhle opakoval, proč ruka v čase cestovala a jakto, že Robert "ožil" je stále záhadou...

Jednou o Vánocích jsme zabíjeli kapra. Nechal sem to na bráchovi
a šel pařit na compu, když najednou brácha přišel, že mu
kapr vyklouz a teď se plácá po chodbě.
,,Přece nemůže bejt tak kluzkej." řekl jsem a šel na chodbu.
a opravdu, kapr tam seskakoval ze schodů.
,,podej mi paličku" řekl jsem.
,,proč? přece ho nechceš zabít ?!"zařval.
,,a co si si myslel? dojdi pro paičku"
a tak neochotně šel.
Za chvíli se vrátil ale kapr mezitím seskákal o patro níž.
podal mi paličku, jenže to už kapr zase skákal ze schodů
hodil jsem po něm paličkou, a... ano trefil jsem se.
Chtěl jsem ho vzít, jenže mrtvý kapr klouzal po vlastní krvi.
,,proč si ho nechytíš?" zeptal se brácha.
Zkusil jsem ho chytit, ale on byl opravdu tak kluzký a
spadl mi do výtahové šachty.
Rychle jsem s klením přivolal výtah a jel jsem až do přízemí.
Až v přízemí jsem si uvědomil že kapra rozdrtim.
Výtah odjel nahoru a dole byla strašná podívaná.
Všude samá krev.
A tak jsem šel shánět kapra do města.
Náhoda tomu chtěla že jsem šel zrovna kolem hospody, kde
nasával můj dobrý kamarád Tomáš Marný.
,,Čau,co tu děláš?" zaptal jsem se.
,,Piju"
Dál už sem si pamatoval jen že jsem do sebe lil první pivo
a že mě někdo táhnul sněhem.
,,Hej, kam mě táhneš?" zeptal jsem se.
,,Neboj, děda neni doma."
Pak mě hodil na gauč a já jsem usnul.

Po chvíli spaní mě probudil někdo, asi Tomášův děda.
,,Rychle, probuď se, ségra přišla."
A na to mě zavřel do skříně.
Slyšel jsem hlasy a najednou se skříň otevřela a před ní stál Tomášův
děda se "ségrou".
,,Pomóc zloděj" začal křičet
,,já, já, já nejsem zloděj"vykoktal jsem.
,,A co tu teda děláš?"
,,Já, já... Kde je Tomáš?"
,,Jakej Tomáš?"
,,Tomáš Marný."
,,Já to marný nemám, ale ty asi jo"
,,Ale..."
,,A žádnej Tomáš tady nežije, a už vůbec ne Marný."
Pak mě profackoval a vyhodil.
Pak mi ještě přišla SMSka: Sorry, děda má trochu sklerózu.

Moderní Jeníček a Mařenka
-------------------------------------
Jednou, když šel táta upevňovat solární panel na střechu, nechal své děti Jeníčka a Mařenku, aby mu pomohly. Jim se to ale moc nelíbilo, protože zrovna měli rozehranou partii Wormsů na počítači, a tak zlobili. Nakonec se táta naštval a řekl jim, ať vypadnou a jdou se radši projít. Jeníček a Mařenkou nakonec s mručením souhlasili a šli do lesa blízko u města. Chvíli šli, a pak si Jeníček uvědomil, že tudy se má jít ledatak v GTA San Andreas, ale v normálním životě se mělo jít trochu jinak. Uvědomili si, že zabloudili. Mařenka začala plakat "Achjo, kdybys' nebyl takovej vůl, mohla jsem vklidu kouřit za školou!" Jeníček jí ale odpověděl: "Žádné strachy!" A vytáhl něco z kapsy. Byla to GPSka. Ale... GPSka ne a ne ukázat jejich pozici. Vůbec je to nemohlo najít. Jeníček tedy vylezl na strom, aby chytil signál... A opravdu! GPSka ukázala blízké okolí. Jejich město ale bylo moc daleko od nich, aby se zobrazilo, byl vidět jen malý domeček kousek odtamtud. Jeníček slezl a s Mařenkou se vydali tím směrem. OP nějaké době chůze konečně došli k tomu místu. Byl to dost zvláštní domeček... Spíše chaloupka... A celá střecha byla vyskládaná z iPhonů! Jeníček s Mařenkou zajásali a vyšplhali na sstřechu. Každý si uloupl jeden iPohone a šli na Facebook. Ale Jeníček zapoměl vypnout zvuky a ozvalo se hlasité pípnutí. Někdo z chaloupky vyšel a povídal "Kdo si mi tady hraje s mýma iPhonama?!" Mařenka se zděsila a chtěla zařvat, ale Jeníček jí zacpal pusu. "To jsou jen automatické aktualizace. Ti Microsofťáci už opravdu nemají co dělat!" "Svatá pravda!" Odpověděla osoba, která vyšla z chaloupky, a zase se všourala dovnitř. Ale jeníček za chvíli potom omylem kliknul na video, které někdo poslal na jeho zeď začala hrát hudba. Osoba opět vyšla: "To nezní moc jako automatické aktualizace!" Osoba, spíše nějaká stará žena popošla kousek dál a viděla Jeníčka s Mařenkou s iPhony v rukou. "Tak takhle, jo?!" S neobyčejnou mrštností na svůj věk vyšplhala po zdi jako Spiderman, udělala salto přes komín a zmlátila Jeníčka a Mařenku do bezvědomí. Oba se probudili v nějaké klícce. Žena za chvíli přišla a povídala: "Á! Už jste se probudili! No, teď vás vykrmím a pak z vás vyextrahuju tuky, které použiju jako antivirus! Muhuhahahaha!!" Odešla a po chvilce už k nim nesla několik krabic s pizzou, jídlo od McDonalda a Pytel sladkostí. Mumlala si "Ano, to bude fungovat dokonale!" Jeníček vyvalil oči a hned se pustil do jídla. Mařenka něco nejdřív tušila, ale klamný vzhled McDonaldového jídla jí zlákal na temnou stravu sýry. Brzo už byli tlustí jako jelita a žena je vyndala z klícky. Tak, a teď se Jeníčku připoj do USB portu, aŤ tě můžu vyextrahovat. Mařenka polkla. Jeníček ale vždycky našel řešení: "A... Co je to USB port?" Ježibaba chvíli koukala... "Tohle" "To se ti tedy, Jeníčku povedlo" řekla si vduchu Mařenka a radši to pevzala sama. "A kam si to má zapojit?" Pak žena spustila složitý proslov plný konfigurací Jeníčkova mozku apod. Mařenka jen vykuleně zírala a pak se zeptala: "Moc jsem to nepochopila. Nechcete nám to ukázat?" "No... proč ne!"
Za den se Jeníček s Mařenkou vrátili domů, solární panel už byl na svém místě a celý objekt prohledávala policie, která pátrala po jejich zmizení. Jeníček to všechno vysvětlil a šel se s Mařenkou dívat na film. Ale radši si nepřejte vědět, co se stalo se starou paní z iPhonové chaloupky.