Povídka ze školy

Posouvám povídku na druhý den v týdnu, je úterý a 7 hodin ráno, je školní den.

Jason, Andy a překvapená máma

Jason vstal už v půl6té a šel se umýt, vyčistit si zuby, dělal všechno s opatrností, nechtěl přeci, aby se máma vzbudila. V 7 zaťukal Andy na rameno a zeptal se jí, jestli půjde do školy, ona spala jak zabitá, Jason si v duchu řekl, "Máma půjde v 7:30 do práce, tak když se mi nepodaří vzbudit, tak jí tu nechám se prospat..." uvažoval takto, protože mu bylo jasné, že jí nevadí, jestli jde nebo nejde do školy...
Po chvíli slyší kroky a zase si říká v duchu "Sakra, co budu dělat?" najednou se ve dveřích objeví máma, "Ahoj Jasone", "Ahoj mami" odpověděl jí Jason a máma odešla do koupelny, když v tom se zarazila.. "Čí je toto tričko, Je dámské a moje určitě není!" Jason se hodně zarazil, začal rudnout a krev mu stoupala do hlavy, úplně se zasekl.. po 2 sekundách odpověděl naprostou kravinu, "Já nevím", máma začala zuřit, "Jak nevíš?" Jason řekl, "No víš mami.. Ona tu přespala kamarádka a já ti to zapomněl říct, promiň" Z Jasona pomalu vymizela rudnost a říkal si v duchu, "Mamka je v pohodě, vezme to snad z pochopením" ..
"Jak přespala kamarádka? To mi vysvětlíš, jak to že nespala doma a ví to aspoň její rodiče?" v tom se vzbudí Andy...

Will a rozčílený tatík

"Vstávej, nemysli si, že nepůjdeš do školy" řekl již téměř zoufalý táta... "Po včerejšku tě klidně i do té školy dotáhnu za ručičku!"..

Bob a budík

U Boba bylo hrobové ticho, když v tom zazvonil přesně v 7 hlasitý budík "Crrrr" .. V tu dobu na něj venku zvonil Pošťák, takže se musel určitě vzbudit, když zvonil budík a do toho zvonek..
Pošťák čekal, nesl mu dopis z daleka, byl to kamarád, kterého dlouho neviděl...

Bill

Bill vstával brzy, nemohl se dočkat prvního dne školy...

a já si myslela, že začlo pondělím

tak mně napadá, tady má celkem vliv, co je za den v týdnu, oproti Ravennčině povídce to má dost vliv na příběh snad by se to i hodilo vědět, uplynuly už dva dny a zatím není jasné, který den z intervalu po-čt to byl

jj, teď jsem na večer toho už moc v plánu neměl, takže tentokrát by mi to opravdu nevadilo a snad další den bude stát za to a nebude zase ráno po dvou real-time hodinách zase odpoledne ... já na SG chodím hlavně večer a fakt nemám čas tady psát mezi desátou a dvanáctou příběh, aby to náhodou for-get zase neutnul ...

Bob byl rád, že se film líbil, dokonce někdo z ostatních přinesl popcorn a nějakou Pepsi nebo co ... je vidět, že se filmové večery chytly. Poslední dobou používal mozek, jak mu Tom říkal, a dost se zamýšlel a právě dramata a psychologické filmy mu přinášely zajímavé otázky. A otázky jsou důležité, bez nich se odpovědi nedočkáte.

Bob dočetl zbytek detektivky (vrahem byl překvapivě zahradník) a zhasnul. "Hmm, Tom už asi spí, snad nebude škytat ze spaní, zasmál se Bob, když si na něho vzpomněl".

Tom byl tím, co Bob celý život neměl. Poprvé někoho považoval za svůj vzor, předtím to byl strašný chaos a jediné, co ho nějak drželo při životě byla spalující zášť. A možná i proto, že předtím nikoho neměl, si toho teď vážil víc než ta parta záškoláků. Tom byl sice málo vzdělaný a sám říkal "Já su blbé", pokud šlo ale o životní moudrost, té měl na rozdávání. No vlastně ani nebyl jako táta, spíš jako děda. Jeho děti už dávno měly děti a do důchodu mu zbýval už jen rok. A také, nekáral, ale vyprávěl a radil.

Bobovy myšlenky se pomalu měnily ve spánek a za chvilku už pravidelně oddechoval. Budík mezitím tiše tikal a čekal na sedmou, už mu ten stereotyp lezl na obvody

Will už neměl na nioc náladu, jen na spaní, kouknul na fotra a řekl "nedělám si z tebe srandu, ale už na to nemám náladu, čau..." řekl, šel do pokoje, ani se nevykoupal atd. lehnul a spal...

imho klidně můžeš teďka vrazit ráno Vlasec to nějak přežije a když jsi psal, že máš něco na další den

Andy usnula jak když jí do vody hodí a spala =)

Will

"Ale nemusíš si ze mě dělat srandu, že ti ho ukradli!" řekl otec s tím, že už ho pošle spát..

Jason a Andy

"Tak dobrou" řekl Jason a usnul hodně brzy, byl unavenej...

Bob

U Boba už nikdo nebyl, bylo totiž 11 večer..

Will byl unavenej, šel za otcem a řekl " umim se bránit, a když mi ho ukradli, tak sem zanimi běžel a vzal jim ho." dořekl, odkašlal si a dejchnul na fotra...

jsem myslela, že má gauč v pokoji =)) a tam mu mamina nechodí..

"Tak dej budík, než se tvoje máma vzbudí, ať vypadnu a nedělám tu ráno rozruch..." tak zamumlala... v duchu doufala, aby její máti nezavolala zase poldy, ať jí hledají, nebo nedej bože neodvolala otce z té jeho pánské jízdy, aby ji přijel hledat... ostatně, Jasonovu adresu nikdo neznal, tak bylo jisté, že tady bude v klidu. Do školy jít zítra nehodlala, tak se asi zastaví domů a dospat... i když, bude určitě hezky, zůstane spát někde na trávě a přijde domů až odpoledne... v duchu tak uvažovala. Nebo že by se zašla podívat do školy?! No uvidí ráno...

"Nene, já tě zkoušel, pojď na postel, já jdu na gauč" =) řekl, aby neurazil=). "neboj, máti spí jak zabitá, snad" Doufali oba v to, že nepřijde, pomalu usínali...